Karbon

Karbon je geologický útvar prvohor (paleozoikum) a jde tedy také o součást eónu fanerozoika. Počátek karbonského útvaru je kladen 354 milionů let (Ma) zpět do minulosti a jeho spodní hranice je vymezena nástupem druhu Siphonodella sulcata, což je drobný konodont (Conodonta). Stratotyp spodní hranice je v jižní Francii západně od Montpellier na kopci La Serre v Montagne Noire. Svrchní hranice je vymezena ve stratotypu u Aidaralašského potoka v Jižním Uralu v severním Kazachstánu – 50 km od města Aktjubinsk, kde je hranice vymezena také výskytem konodont. Konec karbonu je kladen 298 milionů let (Ma) zpět. Dělení karbonu se stále vyvíjí, nicméně se obecně dělí na starší spodní karbon a mladší svrchní karbon, přičemž uvažovaná hranice je stále věcí diskuzí a dohadů. V mezinárodním stratigrafickém dělení se spodní karbon nazývá mississip a svrchní karbon je nazýván pennsylvan.

Stupně karbonu jsou pojmenovány v jednotlivých oblastech různě. V České republice, střední a západní Evropě to jsou: tournai, visé, namur, westphal a stephan (od nejstaršího). Ve východní Evropě to jsou: tournai, visé, serpuchov, baškir, moskov, kasimov a gžel (od nejstaršího). V Severní Americe to jsou: kinderhook, osage, meramec, chester, morrow, atoka, des moines, missouri, virgil.

Přestože má karbon své nejvýznačnější stratotypy ve Francii, Kazachstánu a Spojených státech amerických, popsán byl prvně anglickými vědci Conybearem a Phillipsem v roce 1822 ve Velké Británii, kde také dostal jméno Carboniferous (obsahující uhlí) podle velkého množství černého uhlí, které bylo v karbonských horninách obsaženo, z latinského carbon (uhlí). Několik let dříve (1808) používá francouzský vědec Omalins D´Halloy označení "terrain houiller" /uhelný útvar/.

<em>Arthropleura</em> cf. <em> armata</em>, (50 mm) a křídlo hmyzu (30 mm), Kladno

Arthropleura cf. armata, (50 mm) a křídlo hmyzu (30 mm), Kladno

<em>Archegonus aequalis</em>, 35 - 40 mm, Brno

Archegonus aequalis, 35 - 40 mm, Brno

<em>Archegonus</em> sp., 23 mm, Brno

Archegonus sp., 23 mm, Brno

<em>Bollandia persephones</em>, 15 , Brno

Bollandia persephones, 15 , Brno

<em>Cyrtoproetus</em> sp., 13 - 15 mm, Brno

Cyrtoproetus sp., 13 - 15 mm, Brno

<em>Cyrtoproetus</em> sp., 17 mm, Brno

Cyrtoproetus sp., 17 mm, Brno

<em>Geigibole geigensis</em>, 14 mm , Brno

Geigibole geigensis, 14 mm , Brno

<em>Geigibole geigensis</em>, 10 - 15 mm , Brno

Geigibole geigensis, 10 - 15 mm , Brno

<em>Spinibole olgae</em>, 10 mm, Březina

Spinibole olgae, 10 mm, Březina

<em>Liobole</em> sp., 20 mm, Brno

Liobole sp., 20 mm, Brno

<em>Liobole</em> sp., 30 mm, Brno

Liobole sp., 30 mm, Brno

<em>Liobole</em> sp., 8 - 12 mm, Brno

Liobole sp., 8 - 12 mm, Brno

<em>Liobole <em> (<em>Panibole<em>) jugovensis</em>, 20 , Brno</em></em></em>

Liobole (Panibole) jugovensis, 20 , Brno

<em>Proliobole vigilax</em>, 20 mm, Brno

Proliobole vigilax, 20 mm, Brno

<em>Proliobole vigilax</em>, 45 mm, Brno

Proliobole vigilax, 45 mm, Brno

<em>Proliobole vigilax</em>, 22 mm, Brno

Proliobole vigilax, 22 mm, Brno

<em>Phillibole</em> sp., 15 mm, Brno

Phillibole sp., 15 mm, Brno

<em>Macrobole</em> sp., 18 - 20 mm, Brno

Macrobole sp., 18 - 20 mm, Brno

<em>Macrobole</em> sp., 23 mm, Brno

Macrobole sp., 23 mm, Brno

<em>Lobatopteris milltoni</em>, 120 mm, Tuchlovice u Kladna

Lobatopteris milltoni, 120 mm, Tuchlovice u Kladna

<em>Palaeostachya elongata</em>, 170 mm, Tuchlovice u Kladna

Palaeostachya elongata, 170 mm, Tuchlovice u Kladna